Skupinu lidí zaměstnaných ve velkých supermarketech tvoří podle odhadů 80 % žen a velká část z nich má víc než 45 let. Prodavačky se setkávají s dvojí pastí – mají stigma prekérního povolání, které tvoří bariéru pro alternativní, lépe placená pracovní místa, a dlouhodobě zůstávají v pozici spojené se značným rizikem zadlužení a obtížného splácení dluhů. Snižováním nákladů na pracovní sílu udržují hypermarkety svou konkurenceschopnost. Zvyšuje se tak objem zátěže, méně pracujících musí zvládat větší množství práce. Nutnost kompenzovat nízký příjem dalším – zpravidla také nízkým – příjmem v jiné práci znamená pro ženy, jež pečují o děti, že veškerý čas tráví prací, případně péčí o domácnost, a nemají dostatek času pro své děti.
